Bylove | By Love

Strach

Lucie Vondráčková

Déšť když se spouští z výšky mraků
a pak bloumá po střechách
Může přijít do rozpaků
tím

All around me are familiar faces
Worn out places, worn out faces
Bright and early for their daily races
Going nowhere, going nowhere
And their tears are filling up their glasses
No expression, no expression
Hide my head I want to drown my sorrow
No tommorow, no tommorow

And i

Čím to, že já, Manon,
tak šťastna jsem?
Čím to, že já, Manon,
se líbím všem,
co na mně lidé mají?
Mě nezajímají,
jen jeden, jen jeden, jen jeden...
Čím to, že já, Manon,
si přesto všímám jich?
Čím to, že já, Manon,
si tropím z nich ráda smích?
Každý mi

You tuck me in,
Turn out the light
Kept me safe and sound at night
Little girls depend on things like that.
Brush my teeth and comb my hair
Had to drive me everywhere
You were always there when I looked back.
You had to do it all alone
Make a living, make a home
Must have

I don't know you but I want you
all the more for that
Words fall through me n'always fool me
and I can't react

Games that never amount
to more than they meant
will play themselves out

Take this sinking boat and point it home
we've still got time
Raise your hopeful voice,