R+J - úryvky díla
Balkónová scéna: (nejznámější)
Julie :Ach,Romeo, Romeo!Proč, proč jsi Romeo? Své jméno zapři, odřekni se otce, anebo, nechceš-li, zasvěť se mně, a přestanu být Kapuletová.
Romeo: Mám ještě poslouchat? Či odpovím?
Julie: Tvé jméno jenom je můj nepčítel. Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Montek. Co je to Montek? Ruka ne, ni noha, ni paže, ani tvář, ni jiná část, patřící k člověku. Proč nemáš jiné jméno? Copak je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně. A tak i Romeo, nebýt Romeo zván, by nebyl o nic méně drahocenný než s tímto jménem. Romeo, svlec to jméno! A za ně, které není části tebe, si vezmi mne!
Romeo: Beru tě za slovo. Nazvi mě svým, a budu znovu pokřtěn. Už nechci nikdy víc být Romeo.
Na plese, kde ani jeden z nich netuší, kdo je kdo.
Romeo: Jestli že hrubou rukou, svatá ty, tvou ruku znesvěcuji, za pokání, dva uzardělé poutníky, mé rty, nech slíbat přečin mého dotýkání.
Julie: Své ruce křivdíš, milý poutníče, jež dotykem se mojí ruce klaní. Mé ruce pro poutníky světice a jejich polibek je rukoudání.
Romeo: Vždyť světice má rty a poutník též.
Julie: Leč jenom k modlení je oba mají.
Romeo: Mé ptosí tvé: "Co ruce učiňtež!" Vyslyš je, svatá, ať si nezoufají!
Julie: Světice mlčí, prosbu splňujíc.
Romeo: Jen mi ji splň a nemluv při tom nic. (políbí ji) Teď všechen hřích z mých rtů je tvými sňat.
Julie: Leč na mých zas je tvého hříchu tíha.
Romeo: Mám tě jej zbavit? Ach jak rád! Vrať mi můj hřích!
Zřejmě další balkónová scéna:
Julie : Kdo jsi, ty muži zahalený tmou, že do mých tajů takhle vpadáš?
Julie: Sto slov jsem sluchem ještě nevypila z těch drahých úst, a přece znám ten hlas. Nejsi ty Romeo? A nejsi Montek?